Lis24

KŘÍŽ U KAPLE SVATÉ BARBORY

by Bohumil Kříž on 24.11.2019 at 05:32
Posted In: Vesnice

Ještě máme všichni v paměti, jak nás v sobotu 2. února překvapilo povalení kříže u kaple. Kříž spadl na silnici a byl v podstatě zničen. Podařila se však velmi dobrá věc. Vedení města Hradec nad Moravicí, konkrétně místostarosta pan Mgr. Petr Havrlant si vzal na starost jeho opravu. Nutno říci, že tuto záležitost pojal velkoryse, takže místo jen opravy a uvedení do původního stavu, byla provedena celková rekonstrukce kříže a současně zabezpečení, aby se podobná událost již nemohla opakovat.

Rekonstrukce kříže byla svěřena Slezskému muzeu v Opavě, které prací pověřilo restaurátora,  zabývajícího se restaurováním kamenných památek,  panu Bc. Martinu Poláškovi, tedy  odborníku na slovo vzatému.  Práce na rekonstrukci probíhala po celé léto a v měsíci září byl kříž, zářící novotou, znovu usazen na své místo.  Dne 17. září 2019 byl slavnostně posvěcen.

Práce to byla náročná, a proto po dohodě s panem Poláškem byla uspořádána přednáška, na níž  bylo popsáno, jak práce probíhaly. Přednáška proběhla ve středu 20. listopadu v kulturním domě za poměrně značného zájmu občanů. Pan Polášek  připravil podrobnou obrazovou prezentaci, v níž dokumentoval co všechno bylo potřeba udělat.  V prvé řadě potvrdil, že kříž spadl vlivem silného poryvu větru, nikoliv zásahem nějakých vandalů. Pomocí různých chemických prostředků byl kámen očištěn od nánosu lišejníku, prachu a špíny, která za tu dlouhou dobu na něm ulpěla a posléze konzervován, aby byla zastavena přirozená destrukce vlivem počasí. Následovaly práce na doplnění scházejících kousků kamenů pomocí tzv. umělého kamene. Takovým způsobem byl opraven vertikální trámec kříže, který byl tak poničen, že prostě nebylo možno jednotlivé rozbité části spojit. Tím bylo způsobeno, že trámec je nyní o cca 10 cm delší. Úplně byla zničena soška Krista, proto byla zhotovena nová. Vzor pan Polášek nalezl na podobném kříži ve Stěbořicích. Se svolení tamního starosty a s jeho pomocí sošku z kříže sňali  a použili jako model pro odlití nové sošky.

Práce byla náročná i finančně. Město za rekonstrukci zaplatilo bezmála 70 tis. Kč. Podle vyjádření pana Havrlanta, byla událost s domoradovským křížem podnětem k provedení inventury stavebních památek sakrálního charakteru na území města Hradec nad Moravicí. Při této práci bylo zaevidováno vice než 100 kapliček, křížů a Božích muk a byl zaznamenán jejich technický stav.

Ve druhé části tohoto podvečerního setkání předal hradecký občan pan Ing. Josef Mravec Domoradovicím křišťálovou sošku sv. Barbory. Domoradovicím proto, že zdejší kaple je zasvěcena právě svaté Barboře. Vzhledem k tomu,že z liturgických důvodů není možno sošku umístit přímo do kaple, se pan Mravec rozhodl věnovat ji místnímu hasičskému sboru. Soška bude umístěna do vitríny v hasičské zbrojnici, která bude pro tento účel vyrobena.

 

 

 

 

Fotky ZDE

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem KŘÍŽ U KAPLE SVATÉ BARBORY
Říj27

Aktivity klubu DOMO SENO nekončí

by Bohumil Kříž on 27.10.2019 at 11:40
Posted In: Domo seno

26. října 2019 vyrazili senioři na návštěvu do Filipovic. Ve Filipovicích se totiž vytvořila skupina nadšenců, kteří usoudili, že by bylo dobře,  hasičskou zbrojnici, která byla od doby zrušení Sboru dobrovolných hasičů nevyužívaná a pustla, upravit na důstojný kulturní stánek a pořádat zde různé kulturní a zábavné akce. Od myšlenky k činu nebylo daleko. A tak snad i s finanční pomocí města Hradec nad Moravicí, byla ruina zrekonstruována a nyní tvoří spolu s kaplí Panny Marie dominantu obce. Uvnitř vznikla krásně vybavená kulturní místnost.

Nedávno byla skupina našich seniorů pozvána na jednu z jejich akcí a zde bylo dohodnuto, že by nebylo od věci uskutečnit spolu takovou větší akci. A tak se stalo. Sbor dobrovolných hasičů nám zapůjčil auto s řidičem a v sobotu 26. října jsme byli dopraveni do Filipovic.

Nejprve jsme se vydali na prohlídku vesnice. Když jsme procházeli kolem jednotlivých domů – mimochodem většinou hezky upravených a udržovaných – nám paní Hana Zagurová řekla kdo tu bydlí a ještě sem tam nějakou zajímavost, nebo perličku. Počasí nám přálo – bylo krásné slunečné odpoledne, jako stvořené pro příjemnou procházku.

Po té jsme byli usazeni ke stolům do zbrojnice, kde již bylo naservírováno bohaté občerstvení. Ani my jsme samozřejmě nepřijeli s prázdnýma rukama, a tak bylo všeho dost. Postupně se dostavovali i místní a tak se zde sešla celkem početná společnost. Paní Hana Zagurová, jako hlavní organizátorka připravila pro všechny přítomné test ze slezského jazyka. A tak jsme společně pátrali v paměti co je to „zeltrufka“, nebo co znamená, když se řekne, že někdo je „zgyzděny“, nebo „nachrapany“, či že „zpuchnul“. Docela legrace. No a s pokračujícím podvečerem došlo i na „pějme píseň dokola“. Mezi tím se venku už setmělo a bylo nutno pomýšlet na návrat.

Děkujeme filipovským dámám za krásné a příjemné odpoledne. My si ovšem uvědomujeme, že máme co oplácet. Ale to jsou příjemné starosti a společně doufáme, že se budeme setkávat i v budoucnu. Protože – přiznejme si to na rovinu, že ve znalosti lidí, žijících ve Filipovicích, ať už trvale, nebo jen přechodně, máme značné mezery. A to je zapotřebí napravit.

Fotky z návštěvy ZDE

 

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Aktivity klubu DOMO SENO nekončí
Zář28

AKTIVITY KLUBU SENIORŮ DOMORADOVICE A BŘEMÍ V ROCE 2019

by Bohumil Kříž on 28.9.2019 at 17:24
Posted In: Domo seno

Domoradovští senioři sdružení v Klubu seniorů z Domoradovic a Břemí jsou v roce 2019 velmi aktivní. Kromě pravidelných schůzek vždy v poslední čtvrtek v měsíci, konaných ve společenské místnosti kulturního domu, uspořádali 4 výlety a oslavu Dne matek a smažení vajec. Den matek se slavil dne 11.5.2019 za spoluúčasti klubu DOMO mobility a byl spojen se svatodušním smažením vajec. Průběh oslavy podrobně ve svém příspěvku zde popisuje paní Pavla Řemelková. Připomenu jen, že po skončení kulturního programu následovalo usmažení a zkonzumování všech vajíček, které přítomni donesli jako symbolickou vstupenku (5 ks vajec na osobu). Přípravu smaženice a servírování obstaraly paní Marie Jaschková a Helena Urbánková. Celkem se snědlo asi 280 ks vajec. Bylo to příjemně strávené odpoledne v přátelské společnosti příjemných lidí.

 

18. července jsme  auty vyjeli po stopách těžby břidlice ve Slezsku. První zastávkou byla Raabova štola v Zálužné, kterou nás provedl a erudovaný odborný výklad o geologickém původu břidlice a její těžbě poskytl pan Zahnaš. Další cesta vedla do Budišova nad Budišovkou, kde jsme v restauraci U Radů poobědvali a po té navštívili zdejší Muzeum břidlice, kde nám odborný výklad poskytla vedoucí muzea paní Pavlů. Poslední zastávkou byl kostel Nanebevzetí Panny Marie v Budišově, kterým nás provedla opět paní Pavlů.

Fotky z putování o břidlici ZDE

 

21. srpna uspořádali soukromými auty výjezd na přehradu Slezská Harta, kde jsme postupně v deseti členných skupinách absolvovali plavbu lodí Santa Maria po hladině přehrady. Původně jsme chtěli plavbu uskutečnit na nové elektrické lodi HARTA. Ta ovšem, přestože již hladinu přehrady brázdí, nedostala zatím všechna příslušná povolení pro přepravu osob. Takže jsme se museli rozdělit na 3 deseti členné skupiny a plavbu uskutečnit postupně. Mohli jsme alespoň taky postupně poobědvat v přilehlé restauraci U kormidla a prohlédnout si kostel sv. Vavřince a jeho okolí. Dalším bodem programu byla prohlídka slezských větrných mlýnů v Hlavnici (tzv. Raabův mlýn) a v Cholticích. V Hlavnici se nepodařilo kontaktovat majitele. Ale protože objekt se nachází přímo u silnice a byl bez problémů přístupný, tak jsme se zde na chvíli zastavili a stavbu si prohlédli. Mlýn není funkční a jeho vnitřní vybavení není kompletní. Za to mlýn v Cholticích u Litultovic nám ukázal sám  starosta Litultovic pan ing. Jan Birgus. Mlýn je nyní v majetku obce Litultovice je plně vybaven a pan starosta se s námi podělil o všechny informace, které o mlýnu má,  jeho historii a o tom jak mlýn fungoval.

Fotky na Hartu ZDE

Zatím poslední ale celodenní byl autobusový zájezd do přečerpávací vodní elektrárny na Dlouhých Stráních a do Velkých Losin na prohlídku muzea výroby ručního papíru ve středu 18. září. Tento den bylo mimořádně krásné slunečné počasí, takže jsme se po výjezdu na horní nádrž elektrárny a po zdolání asi 80-ti příkrých schodů mohli kochat nádherným výhledem na jesenické pohoří. V areálu elektrárny jsme shlédli naučný film o elektrárně a pak jsme si prohlédli strojovnu.  Po cestě na horní nádrž jsme mohli vidět přehradu na říčce Divoká Desná, která slouží jako tzv. dolní nádrž, ze které se voda čerpá do nádrže horní. Následoval přejezd do Velkých Losin, oběd a prohlídka výroby ručního papíru. Po zpáteční cestě jsme ještě mohli navštívit dřevěný kostelík sv. Michaela v Maršíkově a vyslechnout si výklad pana Lichnera, správce kostelíku. Domů jsme se vrátili unaveni, ale spokojeni s vydařeným dnem.

Fotky z Dlouhých Strání ZDE

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem AKTIVITY KLUBU SENIORŮ DOMORADOVICE A BŘEMÍ V ROCE 2019
Zář26

Komplexní pozemkové úpravy v Domoradovicích

by Lukáš on 26.9.2019 at 13:23
Posted In: Osadní výbor, Vesnice

MAPA KOMPLEXNÍCH POZEMKOVÝCH ÚPRAV K NAHLÉDNUTÍ

TECHNICKÁ ZPRÁVA KOMPLEXNÍCH POZEMKOVÝCH ÚPRAV

Zář23

Adolf Jahn *1939 †2019

by Bohumil Kříž on 23.9.2019 at 05:30
Posted In: SDH, Vesnice

V pátek 20. září 2019 jsme se rozloučili s váženým občanem obce Domoradovice a zasloužilým členem Sboru dobrovolných hasičů panem Adolfem Jahnem.  Pan Adolf Jahn podlehl zákeřné nemoci 14. září. Pan Adolf nebyl nijak výjimečným člověkem, nikdy nezastával žádné veřejné funkce, avšak byl vždy připraven komukoliv pomoci, nebo alespoň poradit.

Narodil se 3. listopadu roku 1939 ve Filipovicích. Vyučil se stolařem a až do nástupu na vojnu v roce 1959 pracoval v krnovském podniku na výrobu nábytku. Na vojně sloužil u tankistů jako řidič tanku. Přestože to nebyla služba lehká, přinesl si odtud celoživotní obdiv k těmto strojům. Po vojně se již do továrny nevrátil a našel si práci v úpravně vody v Podhradí, kde pracoval až do roku 1999, kdy odešel do důchodu. Do sboru dobrovolných hasičů vstoupil v roce 1961 ve Filipovicích. V roce 1967  se přestěhoval do Domoradovic za manželkou Vlastou Vaňkovou a tak přestoupil do zdejšího sboru. Často jsme ho mohli vidět při různých slavnostních příležitostech ve slavnostní uniformě, jako člena čety praporečníků.

Přestože po vojně opustil práci v továrně na nábytek, práce se dřevem byla jeho celoživotním koníčkem. Zřídil si doma malou stolařskou dílnu. S pomocí přátel a také svépomocí si opatřil potřebné stroje a nářadí a po práci vyráběl různé výrobky pro svou rodinu i pro sousedy. Řemeslníkem byl velmi zručným. Dokázal vyrobit všechno, co se dřeva vyrobit dá, počínaje nábytkem a konče stavebními prvky jako jsou okna a schody a jiné. Ale nejen se dřevem to uměl. Uměl se chopit zednické lžíce a popasovat se i s uměním zednickým. Zemědělskou usedlost, do které se přiženil, s manželkou svépomocí celou zrekonstruovali a vytvořili tak důstojné bydlení pro svou rodinu. Ale nemyslel jen na sebe. Pomáhal na stavbách celé široké rodině i přátelům a známým.

V našich vzpomínkách zůstane jako uvážlivý, skromný a pracovitý člověk i jako přítel a kamarád.

Budiž čest jeho památce.

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Adolf Jahn *1939 †2019