Pan Winfried se narodil dne 14.5.1940. Své výročí však nemohl v měsíci kvěnu slavit, přestože měl nachystanou velkolepou oslavu s rodinou, přáteli i hasiči. Zrovna v té době totiž platila mimořádná opatření vlády proti šíření korona viru. S rodinou to proto oslavil v komorním stylu a hasičská delegace ve složení Karel Strak, Pavel Vaněk a Bohumil Kříž jej navštívila až v pátek 12. června. Blahopřát přišli s obvyklými dárky – kytičkou, veršovánkou v tištěném letáčku a dárkovou kartou do supermarketu Globus. Počasí bylo příhodné a tak v příjemné pohodě poseděli v pergole. Povzpomínali na mládí a vylomeniny které tehdy páchali, něco popili, dobrého pojedli a v pozdních večerních hodinách se v dobré a povznesené náladě rozešli. Winfried je přes svůj věk ve velmi dobré kondici a velmi se těší na to, jak se svou partou motorkářů, vyjedou na několika denní vyjížďku. Tentokrát mají naplánovanou trasu okolo Česka. Tak šťastnou cestu, dobré počasí a návrat ve zdraví.
Černý prapor, vlající na hasičské zbrojnici nám připomíná, že po velmi krátké době opět zasáhl neúprosný osud do řad domoradovického sboru dobrovolných hasičů. Tentokrát nám tento posel nedobrých zpráv oznamuje, že naše řady navždy opustil jeden z nejstarších aktivních členů sboru pan Jiří Groda.
Jiří Gr
oda, rodák ze Žimrovic, se stal členem sboru v roce 1969, když se jako agronom zdejšího JZD s manželkou do Domoradovic přistěhoval. Po celou dobu členství, i v již pokročilém věku se aktivně dění ve sboru věnoval. Po několik funkčních období byl členem výboru, byl také rozhodčím v požárním sportu. Když si sbor pořídil svůj spolkový prapor, byl jmenován do čety vlajkonošů, která nosí prapor při slavnostních příležitostech. Za svou činnost byl vyznamenán čestným uznáním okresního výboru, medailí za příkladnou práci a posléze medailí za zásluhy. Je rovněž nositelem věrnostní medaile a ztužek za dlouholeté členství.
Jiřího Grodu známe nejen jako agronoma v JZD, ale též jako nadšeného fanouška a příznivce žimrovické kopané. Za mlada za tento oddíl i hrál. Ale ani po ukončení aktivní činnosti nevynechal jediný zápas svého mančaftu. Každou sobotu, nebo neděli jsme ho mohli potkat, jak kráčel do Žimrovic na fotbal.
Rád si s přáteli zahrál i mariáš, v kteréžtto hře platil za hráče tzv. první ligy.
Pan Jiří Groda podlehl ve svém životním zápase s těžkou chorobou dne 28. května 2020 v opavské nemocnici. Poslední rozloučení bylo ve středu 3. června v kapli sv. Jakuba na hřbitově v Hradci nad Moravicí.
Petr se narodil 14. října roku 1955 Drahomíře a Aloisi Jaschkovým v Domoradovicích na č.p. 32. Jeho nejbližší rodina bude na něj vzpomínat jako na všestranně nadaného kluka, který nezkazil žádnou legraci, a tato vlastnost mu zůstala po celý život. Rád vypravoval příběhy o tom, jak ministrantoval v melčském kostele panu faráři Erichu Čujkovi, který byl dlouholetým rodinným přítelem.
Rodiče jej nechali vyučit zedníkem. Mnozí by mohli říci „jen zedníkem“? Ale Petr pojal toto řemeslo jako své životní poslání a kdo ho někdy viděl při práci, tak bez zaváhání řekne, že Petr byl, jak se říká „pan zedník“. A proto byl v partě vždy šéfem. Ale nevládl jen zednickou lžící, podle které získal mezi přáteli svou přezdívku (přátelé mu říkali kelňa). Vyznal se dobře i v řemesle truhlářském a vyznal se i v motorech a naučil se i hrát na harmoniku.
Jeho otec Alois byl aktivním členem místního hasičského sboru a k této zálibě dovedl i svého syna. Petr se stal členem sboru dobrovolných hasičů 1. Ledna 1972. Začínal jako řadový hasič, ale velmi brzy – již v roce 1990 byl zvolen do výboru. Zastával zde funkci hospodáře. A v roce 2000 ho členové zvolili starostou sboru. Tuto funkci zastával celých 10 let.Toto období bylo obdobím velkého rozmachu sboru. Za tu dobu si sbor pořídil spolkový prapor, nový automobil OPEL VIVARO, který slouží dodnes, organizoval dvě velké slavnosti na oslavu stého a stopátého výročí založení sboru. Došlo k obnovení činnosti oddílu mladých hasičů a byla založena tradice celé řady zábavních a sportovních akcí. Zejména vyhlášený sraz motorkářů DOMO MOTO, turnaje ve stolním tenise, mariáši a další.
Za svou aktivní činnost obdržel řadu spolkových vyznamenání. Naposledy v roce 1998 Medaili za příkladnou práci a v roce 2004 medaili za zásluhy.
Jeho náročná, namáhavá práce i jeho vysoké pracovní nasazení se bohužel projevilo na jeho zdravotním stavu. Nejprve se ozvala záda, jako následek zvedání těžkých břemen, posléze se připojila vážná choroba plicní. Petr se snažil ze všech sil těmto chorobám vzdorovat, bohužel v pátek 17. dubna brzy ráno v tomto zápase podlehl.
Pohřeb se konal 21.4.2020 v kostele v Melči v době koronavirové pandemie, kdy platila přísná bezpečnostní opatření. Účastnit se obřadu v kostele bylo dovoleno jen nejbližší rodině. Obřad, který vedl čestný člen našeho sboru O. Kamil Strak byl proto přenášen reprodukovaně z kostela na hřbitov, bylo umožněno i ostatním – hasičům, spoluobčanům, spolupracovníkům a vzdálenějším příbuzným – být u obřadu přítomni. Všichni přítomni měli zahalené obličeje rouškami a udržovali mezi sebou rozestupy.
Z kostela rakev se zesnulým vynesli hasiči a ti ji též za zvuků hasičských sirén spustili do hrobu. Poslední poctu projevili přítomni průchodem kolem hrobu a soustrast truchlící rodině projevili pouze úklonou, nebo pokynutím.
Doufáme, že až tato pandemie bude překonána a opatření k jejímu šíření budou zrušena, uspořádáme za svého starostu tryznu, při níž důstojným způsobem vzpomeneme na jeho působení ve sboru.
Budiž čest jeho památce.
