Druhá historická Tour do Orlických hor se uskutečnila od 10. do 13. června. A poprvé se uskutečnila za účasti „éček“, tedy elektrických kol, na které poprvé usedli Jura a Rostik. Jelikož se z různých důvodů nemohli zúčastnit tradiční účastnici DBT Gargo a Marek, nahradili je právě éčkaři a poslední místo zaplnil kamarád Jirka Brotka z Kajlovce. Už dopředu bylo rozhodnuto, že si „A“ tým i „B“ tým naplánují vlastní trasy s ohledem na výkonnost svých členů. Áčko ve složení pjeceda, Jura a Rostik mělo vlastní etapy vhodné pro e-kola a béčko ve složení náměstek, zástupce pokladníka, kronikář, designer, zdravotník a Jirka Brotka mělo mít etapy o něco náročnější jak na terén, tak na ujeté km. Celá Tour samozřejmě začala již ve středu večer, kdy nás čekala tradiční nakládka 9 kol a hromady bagáže. Ve čtvrtek brzy ráno se vyráželo směr Čenkovice v Orlických horách.
1.ETAPA (autem Domo-Čenkovice, na kolech Čenkovice-Bystřec-Letohrad-Bezpráví-Ústí nad Orlicí-Lanšperk-Horní Čermná-Bystřec-Čenkovice)
Po příjezdu na chatu Pod sjezdovkou v Čenkovicích, nás čekalo vybalování a chystání kol a ubytování. Poté u drobného tekutého posilnění bylo rozhodnuto, že áčko i béčko si první etapu spojí a pojedou všichni společně. Bohužel už po pár stovkách metrů došlo k navigační chybě a áčko i béčko se oddělilo, a kdo mohl tušit, že už se za celý den na trase nepotkají. Pjeceda totiž trasu áčka změnil a béčko pokračovalo s drobnými navigačními zastávkami po plánované trase. Po cestě jsme navštívili město Letohrad s nádherným náměstím, ale bohužel s žádnou pěknou zahrádkou na jídlo. A tak se pokračovalo dále do cíle naší cesty, což byla kultovní hospůdka na cyklotrase zvané Bezpráví. Zde nás chytil několikahodinový déšť a byli jsme nuceni se zde zdržet déle než bylo plánováno. Poté co déšť přešel, jsme vyrazili na cestu zpět, ale po pár kilometrech měl drobnou nehodu Kája, když nezvládl nástrahy nekvalitní asfaltové silnice. Můžeme však směle konstatovat, že to byla jediná nehoda na celé Tour! Po zpáteční cestě jsme si ještě vyjeli na krásnou zříceninu hradu Lanšperk, kde zatímco se někteří kochali krásami historie, ostatní jeli dále a béčko se rozdělilo na dvě skupinky, které zůstaly až do cíle této etapy. A tak jsme se společně zase setkali až na chatě v Čenkovicích, kde celé béčko čekalo první pořádné jídlo dne…
Statistiky dne: béčko najelo 87-90 km a nastoupalo 1190 m, áčko najelo 40 km.
2.ETAPA (Čenkovice-Suchý vrch 995 m.n.m.-tvrz Bouda-České Petrovice-Zemská Brána-Neratov-tvrz Hanička-vodní nádrž Pastviny-Jablonné n. Orlicí-Čenkovice)
Druhého dne nás čekala královská etapa a začala pěkně zostra, 200 výškových metru na zhruba 1,5 km nás na startu pěkně rozehřálo. Naštěstí nás pak čekala pěkná trasa na nejvyšší bod celé Tour: Suchý vrch (995 m.n.m.), kde bylo krásné posezení a my si mohli užít poslední kilometry bez deště. Hned poté se přivalily mraky a ty nás neopustily takřka po celý den. Přes dělostřeleckou tvrz Boudu jsme se vydali do Českých Petrovic na oběd a poté už jsme klesali k nádhernému přírodnímu úkazu s názvem Zemská Brána. Dále jsme pokračovali do Neratova, kde jsme navštívili místní zajímavý kostel s prosklenou střechou. Po drobném posilnění místním patokem, nás čekalo další náročné stoupání na tvrz Haničku. Zde nás potkal další liják a ten nás neopouštěl prakticky až do cíle etapy. Při jednom ze sjezdů měl defekt kronikář, naštěstí zdravotník měl léčivo i pro díru v plášti a my mohli rychle pokračovat dál. Bohužel opravdový horský liják nás donutil zastavit nejdříve v místní zastávce MHD a poté v místní hospůdce a tak jsme dojížděli prakticky skoro za tmy a navíc jsme kvůli dešti museli etapu drobně zkrátit. I tak jsme však najeli solidních 90 km a mohli si za to poté dát do těla na chatě…
Statistiky dne: béčko najelo 90 km a nastoupalo 1700 m, áčko si jelo svoje
3.ETAPA (Čenkovice-Suchý vrch-Jablonné n. Orlicí-Orličky-Hvězda-Čenkovice
Po dvou náročných etapách bylo rozhodnuto i s výhledem na počasí třetí etapu pojmout jako odpočinkovou. Tentokrát oklikou jsme se opět vydali na Suchý vrch a odtud dlouhým sjezdem až do Jablonného n. Orlicí, kde zrovna na místním malebném náměstí probíhal start nějakého cyklo-retro-závodu. Zde jsme našli zapadlou restauraci, kde jsme se spojili s áčkem a všichni pohromadě dali oběd. Po obědě nás čekalo stoupání přes Orličky na Hvězdu, kde jsme si zkusili místní jezdivý trail, který se všem líbil. Cyklistiku jsme spojili i s koukáním na tenis v přírodě, a tak jsme se mohli přímo na trase radovat ze zisku grandslamu. Na závěr nám všem ukázal pjeceda, že nepatří do starého železa a na kole stále jezdit umí. Klidně by se mohl zase vrátit do béčka. No uvidíme…
Statistiky dne: áčko i béčko najelo zhruba stejně 37 km a nastoupalo se 850 m
4.ETAPA (na kolech Čenkovice-Mlýnický dvůr-rozhledna Val-klášter Hedeč-Králíky, autem Králíky-Domo)
Poslední den po snídani a sbalení se áčko vydalo autem do Králik, do vojenského muzea a béčko si poslední kilometry Tour odbylo po cestě z Čenkovic přes Mlýnický dvůr a na závěr si vystoupalo na rozhlednu Val a klášter Hedeč. Po záverečném sjezdu jsme ještě dali oběd v Králíkách a pak už jen nabalili kola do vozíku a auta a vydali se na cestu domů.
Statistiky dne: béčko najelo 22 km a nastoupalo cca 500 m
Na závěr můžeme zhodnotit, že jsme najeli poměrně dost kilometrů a všichni byli překvapivě dobře fyzicky připravení. Bohužel trochu nám Tour zhatilo počasí, ale i tak musíme celý výlet hodnotit velmi pozitivně. Poděkování patří samozřejmě pjecedovi a náměstkovi, kteří to vymysleli a zorganizovali a my se už tak můžeme těšit na další zážitky při nadcházející podzimní akci.
a taky něco hořkého na pití 
.
