Media RSS

  • MediaRSS Icon Media RSS

Domoradovice

Jediné v republice
  • Domů
  • Spolky
  • Vesnice
  • Report z akcí
  • Kulturní dům
  • Fotogalerie
  • Kontakt

Odkazy:

Facebook Domoradovice
Město Hradec nad Moravicí
SDH Běloves

NAŠI PARTNEŘI:

Špacír elektro
Pekařství a cukrářství Knappe
Cyklonovak.cz
MTB Životské hory
Knihcentrum
DvB-AF s.r.o.
Pila Pavel Vlček
SB logistik transport
Albreko
Pavel Kuzník
Kofola
Andrla
Optys
Model
Areál dobré pohody
Zdvihmont
Kamahaj
Slunečnice
Lékarna Hradec nad Moravicí
Slezská projektová společnost
Smurfit Kappa

fa. KAMIL ŠTENCEL
fa. KAREL VAVŘÍNEK - INSTALATÉRSKÉ SLUŽBY
fa. DAVID KOŘENÝ - STŘECHY
POTRAVINY Dagmar Kresová
OKO potraviny

(R) weby:

Nově otevřená prodejna s nářadím
Amee z Březovské samoty - Československý vlčák
Říj28

Domoradovický vodní mlýn

by Bohumil Kříž on 28.10.2016 at 08:56
Posted In: Vesnice

Se zájmem jsem si přečetl článek „Na rozvalinách ……“. Trochu jsem se o tuto problematiku zajímal a tak bych chtěl údaje, uvedené v tom článku malinko upřesnit. Níže uvedené údaje jsem získal pátráním ve starých pozemkových knihách a matrikách.

Domoradovice  čp.  28 – vodní mlýn

mlyn-domoradovice-mapaLokalita, uvedená na následující historické mapě se nachází v katastru obce Domoradovice, v povodí řeky Moravice. Je zde zakresleno umístění domoradovického vodního mlýna, který nesl obecní popisné číslo 28.  Prostoru se dodnes říká „Ve mlýně“. Je to v místě, kde pod „Weishunnovým splavem“ řeka obtéká širokým obloukem kopec zvaný Kozí hřbet. Mlýn byl umístěn na levém břehu řeky. Loukám v onom širokém ohybu řeky se říká „Na holenkách“. Na tomto místě dodnes stojí budova – stodola, nebo kůlna, na mapce je zobrazena žlutou barvou.  Dále po proudu řeky se ještě v relativně nedávné době nacházela visutá lávka, po které se dala přejít řeka k hájence, kterou obýval s rodinou hajný Gintar. V 50. letech 20. století přesídlil do Domoradovic na hájenku čp. 30. Objekt v lese zůstal opuštěn a postupně chátral. Dnes je tam již jen zřícenina. Lávka byla z bezpečnostních důvodů stržena. Pro koňské povozy je ještě dnes znatelný brod několik metrů od lávky proti proudu řeky.

Mlýn patřil od nepaměti mlynářské rodině Demelů. Prvním mlynářem, o kterém se staré dokumenty zmiňují, byl Jiří (Georgius) Demel (1575 – 1655). Po jeho smrti převzal mlýn jeho syn Jan (narození nezjištěno zřejmě před rokem 1643 – zemřel 30. 4. 1695) s manželkou Kateřinou rozenou Wazlaw.

V roce 1698 se správy mlýna ujímá syn Jana Demela Martin (1675-1734) s manželkou Barbarou Černohorskou.

V roce 1735 přebírá majetek po svém otci Martinu Demelovi syn Antonín (1715-1766) s manželkou Elisabethou. Po Antonínově smrti v roce 1766, se vdova Elisabetha provdala za Františka Onderku – syna mlynáře z Nových Lublic. V roce 1781 se Elisabethin syn z prvního manželství Antonín Demel oženil s Mariannou Staffinovou, dcerou Františka Staffina – mlynáře z Milostovic a mlýn přešel do jeho správy.

Antonín zemřel v roce 1783 a vdova Marianna se 24. 2. 1783 provdala za Františka Kretschmera syna Františka Kretschmera – mlynáře na větřkovickém mlýně – v dokumentech uváděno Rosochensis (rosochatské louky). Úmrtím Antonína mlynářský rod Demelů v Domoradovicích vymřel po meči. Mlynářem se až do roku 1808 stává František Kretschmer.

V roce 1808 se mlynářem stává Jan Augustin – manžel Tekly – dcery Antonína Demela a Marianny. Jejich dcera  Klára se pak v roce 1829 provdala za Karla Herfortha – syna mlynáře z Vrážného v okrese Nový Jičín. Jejich syn Adolf s manželkou Johannou Škrobánkovou jsou pak poslední, o nichž se dostupné staré dokumenty zmiňují v souvislosti s domoradovským vodním mlýnem. Adolf Herfoth zemřel v Domoradovicích čp. 28 dne 26. 4. 1860. Vdova se 5. 2. 1861 provdala za Vincence Theimera, syna mlynáře z Lesních Albrechtic. S ním počala syna Karla, který se narodil v roce 1863 v Domoradovicích č. 28. Z toho plyne, že pravděpodobně v této době mlýn, resp. budovy ještě existovaly.

V této době pravděpodobně mlýn zanikl a čp. 28 se začíná v matrikách vyskytovat na úplně jiném místě v Domoradovicích a s jinými jmény. V obecní kronice v roce 1918 jsou zapsány všechny domy s popisnými čísly a jejich tehdejšími vlastníky. U popisného čísla 28 je napsáno „zbouráno“, nevíme ovšem kdy.

Mlynářské řemeslo mělo tehdy svá přísná specifika, související s požadovaným širokým rozsahem kvalifikace. Mlynář musel mít široké znalosti z oblasti hydrodynamiky a obecně z oblasti vodohospodářské. Musel umět pracovat se dřevem, protože pro stavbu mlýnů i jejich technologické zařízení se používalo dřevo. Musel mít i přehled o geologii, protože mlýnské kameny si mnohdy musel vytesat kamenného bloku vlastními silami.

Z toho důvodu rodiny v podstatě nepustily do svého středu člověka z jiné profese. Vidíme to z výše uvedeného přehledu mlynářů. Vidíme, že dcery mlynářů se zpravidla vdávaly za mládence ze mlýna a též naopak.

Na dolním toku řeky Moravice, za jehož počátek můžeme považovat hráz dnešní Kružberské přehrady, bylo mlýnů mnoho.

Tak např. sídlo pod Kružberskou přehradou, zvané dnes jako Velké sedlo, bylo ještě ve 40. letech 20. století vodním mlýnem. Jez, který vzdouval vodu pro mlýnský náhon, byl vystavěn někde těsně nad místem hráze přehrady.

Nedaleko byl další mlýn v obci Kružberk. Dnes jsou objekty využívány restaurační a relaxační firmou s názvem Davidův mlýn.

Tyto dva mlýny si pamatuji, když jsem jako 6. – 7. letý kluk chodil do obecné školy v Kružberku.

Mlýnem byl i objekt, v němž je dnes umístěna Hasičská škola v Janských koupelích.

V sousedství katastru obce Domoradovice proti proudu řeky byl na pravém břehu řeky umístěn mlýn Větřkovický v lokalitě „Rosochatské louky“ (v matrikách je místo pojmenované jako Rosochensis). Na mlýně byla usazena mlynářská rodina Sivků.

Poněkud níže v místě, kde se nachází tzv. Weishunův splav, se nacházel Albrechtický mlýn. Mlýn patřil rodině Kretschmerů.  Budovy byly po zániku mlýna upraveny na hájenku, později zde byl skautský tábor a dnes je zde velkolepé a snobské letní sídlo majitele firmy Opavská lesní,  pana Grossera.

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Domoradovický vodní mlýn
Říj25

Na zarostlých rozvalinách Domoradovického mlýna stával lesní včelín

by Lenka on 25.10.2016 at 18:26
Posted In: Vesnice
Kdy byl tento vodní mlýn v údolí na pravém břehu Moravice mezi Kozím hřbetem a jihozápadním svahem Bukoviny postaven, není v obecní kronice uvedeno. Jiří Kremer v roce 1984 v NO psal, že podle listiny z roku 1439 měla obec Domoradovice dvůr a na řece mlýn. V druhé polovině 19. století byl jeho poslední majitel nucen přijmout nabídku podnikatele Weisshuhna a mlýn prodat. V červenci 1889 Weisshuhn mlýn a pozemky za 20 tisíc zl. postoupil knížeti Lichnovskému, aby tím ukončil dlouholeté spory s lesmistrem Nawratilem o pozemky vytyčené trasy pro horní náhon k továrně.
Nevelkou obytnou budovu mlýna dal pak Lichnovský přestavět na hájenku, jejíž revír spadal až do roku 1945 pod polesí Domoradovice. Tam musel hajný (od roku 1912 Vincenc Gintar) denně po visuté lávce přes řeku docházet. Hájenka byla obklopena vysokými hustými smrky, takže pro stálý stín byla vlhká a bydlení v ní nezdravé. Měla dva pokoje, kuchyň, v hospodářské části dva chlévy pro čtyři kusy dobytka. Nedaleko se rozkládala lesní školka. V roce 1932 převzal hájenku jeho syn Otto Gintar. Koncem dubna 1945 se hájenka stala útočištěm asi tří set občanů z Hradce a okolí, kteří ve chlévě, ve stodole a v zemljankách vykopaných ve svahu podél lesní cesty, doufali, že tu bez úhony přečkají přechod fronty. 4. května sem přijeli dva sovětští vojáci na koních a oznámili všem radostnou zprávu, že pro ně válka šťastně skončila. Po roce 1945 se hajný Gintar přestěhoval do zrušené lesovny v Domoradovicích a v hájence pak tři roky bydlel lesní dělník Vilšer. Poté sloužila snad deset let zaměstnancům Třebovické elektrárny k prázdninové rekreaci. Když se stropy propadly, zbyla z hájenky jen hromada kamení. V osmdesátých letech postavil na rozvalinách včelář z Bílovce nevelký lesní včelín, který mu po úpravě sloužil jako chata.
Zdroj: Historický místopis města Hradec nad Moravicí, jeho integrovaných obcí a Branky u Opavy z přelomu tisíciletí 1999 – 2001, autor: Ladislav Sonnek
Říj07

Družební setkání hasičů v Horní Rožínce

by Lenka on 7.10.2016 at 14:43
Posted In: Kulturní akce

dsc_0318Dne 1.10 2016 byl náš sbor pozván na přátelské setkání hasičů spolu s SDH Běloves v Horní Rožínce, známe se s nimi díky světovému rekordu v dálkové dopravě vody z roku 2010. Vesnice Horní Rožínka se nachází v okrese Žďár nad Sázavou, počet obyvatel se pohybuje okolo 90.

Odjezd byl naplánován na 6.30hod., nemocný Roman se nechal chvíli přemlouvat, a tak se náš odjezd trochu oddálil, na Hradci následovalo doplnění zásob a mohlo se vyjet na cestu dlouhou 200km. Ranní silnice byly bez komplikací, cesta svižně odsýpala a v 10.30 hod. jsme byli s hasiči z Bělovsi v Rožínce,po přivítání už byla na stole výborná dršťková a gulášová polévka.Naši hostitelé si pro nás také připravili krátký poznávací program po okolí.Navštívili jsme Vysočina arénu,  kde se v zimě konají běžecké a biatlonové závody, v létě naopak MTB závody horských kol, tato sobota patřila závodu „Kolo pro život.“ Dalším cílem byl uranový důl v Dolní Rožínce. Po návratu zpět následoval turnaj v nohejbale, naši borci se ale moc neukázali a obsadili 3. místo. Nádherné počasí lákalo Leoše ke koupeli v místním přírodním koupališti, otužilec z Bělovsi byl natolik odvážný, že studené vodě neodolal.

Večer patřil hudbě, výtečným grilovaným steakům, výbornému pití, dobré zábavě a posezení s místními občany. Nocovali jsme ve stylovém statku. Našli se ale i takoví, kteří chtěli vyzkoušet, jak se spí v místní klubovně, Leoš samozřejmě potřeboval něco extra, tak si ustlal pod širákem.

Po ránu přišla vhod ovarová polévka s teplým ovarem. Po poledni už jsme se ale museli rozloučit, a odjet, jelikož domů jsme to měli daleko.

SDH Horní Rožínce děkujeme za příjemné setkání, a věříme, že další shledání bude co nevidět!

FOTKY ZE SETKÁNÍ ZDE

Říj07

Drakiáda 2016

by Lenka on 7.10.2016 at 06:38
Posted In: Kulturní akce

dsc_5904

V neděli 2. října se na louce u Kuřína v Domoradovicích vzneslo na oblohu na čtyři desítky létajících barevných draků, kteří se sem slétli s dětmi a rodinami z okolí Hradce, Opavy a Melče.

Program odstartoval okolo druhé hodiny odpolední pouštěním draků a jejich předváděním se před porotou. A že bylo na co se dívat. Ať už se jednalo o draky doma vyrobené či koupené všechny se snažili o co nejlepší dojem.  Následoval start draků na jednu minutu, kdy se účastníci se svými draky snažili odmotat co nejvíce šňůry.

Po disciplínách bylo možné vyzkoušet doprovodný program v blízkém sadě. Krom lanových prolézaček zde byla možnost si vytvořit s papírových tácků různé obličeje či si je jen ozdobit, zastřílet ze vzduchovky a luku. V Kuříně, pak byl k dispozici bufet s teplým čajem a svařákem i občerstvením a s výstavkou ve zdejší velké klubovně.

Letošní rok porotci vyhodnotili ve třech kategoriích tyto výherce:

Kategorie mateřská škola: Eliška Straková

Kategorie mladší žáci: Filip a Anička Jedličkovi s Kamilem Víchou

Kategorie starší žáci: Šimon Nevola

Drakem roku se stali dva draci a to pirátský drak Filipa Jedličky, Kamila Víchy a drak Marka Nevoly.

Děkujeme městu Hradec za podporu, soutěžícím za účast na Drakiádě i přes chladné podzimní počasí a těšíme se zase na příští ročník.

Za 2. oddíl Domoradovice Marek Vícha 

FOTKY Z AKCE ZDE a ZDE

Zář20

Tour de Beskydy 2016

by Lukáš on 20.9.2016 at 16:00
Posted In: Domo Bike Team

tdb16Nadešel podzim a to znamená, že naši bikeři z DBT se znova rozhodli osedlat své oře, a jet vstříc tradiční cyklistické baště v Beskydech. Podzimní Tour byla jen s jednou omluvenkou a tu avizoval Marek, který letošní cyklistickou sezónu vynechává z rodinných důvodů a již kuje pikle na sezónu příští. Nutno ještě úvodem dodat, že podzimní výjezd se jel tzv. „na těžko“, tzn. bez jakékoliv podpory auta či jiného prostředku a proto si naši borci museli veškerou výbavu tahat na nosičích popř. na zádech.

1.ETAPA „B TEAM“ (Domo-vlakem Opava-Ostrava hl.nádr.-Frenštát p.Radhoštěm-kolmo Pustevny-Radhošť-Rožnov p.R.-Velký Javorník-Zubří-Rožnov p.R.)

Start etapy byl v pátek již v 4:59 u Marka, který svou neúčast na Tour musel vykoupit půllitrem ionťáku:). Poté následoval zrychlený přesun do Opavy, jelikož na Hradci došlo k nečekanému zdržení zásluhou Romana, kterému se z Hradce nějak nechtělo odjet… Z Opavy už jsme jeli „spěšným“ vlakem do Ostravy a nakonec jsme měli dostatek času se pořádně posilnit na etapu, jelikož přestupní vlak nám ujel a my jsme museli hodinu čekat na další spoj. Po příjezdu do Frenštátu nás okamžitě čekalo ostré stoupání na první vrchol dne Pustevny a odtud po krátkém občerstvení Radhošť (1129 m.n.m.). Po krátké kulturní vložce v místní kapli sv. Cyrila a Metoděje nás čekal náročný kamenitý sjezd, který si začínal vybírat svou daň na technice a jezdcích. Nejdříve měl drobný kontakt se zemí Kovis, který se snažil předjíždět ve sjezdu Konvu a hned posléze měl první defekt Tour Pjeceda. Následovalo špatné odbočení Konvy a jeho kontakt se zemí a následný defekt měl zase Kája. Po zalepení už bylo všechno v pohodě, tedy až na neuvěřitelný pád Garga, který spadl dříve než se vůbec rozjel. Doteď nikdo neví, jak to dokázal. To už jsme ale dojížděli na oběd do Rožnova. Po obědě, kdy už jsme se chystali vyjet na další vrchol dne, Konva zjistil, že má defekt a opět se lepilo. Posledním zdolaným vrcholem dne byl Velký Javorník (917 m.n.m.). Po řádném posilnění na vrcholu nás čekal finálový sjezd do cíle v Rožnově, kde jsme byli ubytovaní. Náročný sjezdový úsek, který někteří šli raději pěšky nezvládl Konva, Kovis a Pjeceda, kteří si shodně ustlali na zemi a do toho měl Konva druhý defekt. Nikomu se ale zkušeně nic nestalo a tak nás mohl Mirek uvítat v Zubří u místní gumárny. Den jsme zakončili ve vynikající hospůdce U Jasana, ačkoliv místní speciál Wywar chutnal jen Gargovi. Ale spravili jsme si chuť jinými pochutinami.

Statistiky dne: Najeto 65 km, nastoupáno 1495 m, 4x defekt, 6x pád různých velikostí (ale vždy bezpečně!)

2.ETAPA „B TEAM“ (Rožnov p.R-Hutisko-Solanec-Soláň-Vsacká Tanečnice-Vsacký Cáb-Santov-Valašská Bystřice-Hážovické díly-Rožnov p.R.)

„A TEAM“ (Nový Jičín-Hostašovice-Krhová-Rožnov p.R.)

Sobotní etapu jsme po náročné noci zahájili stoupáním na Hutisko, kde musela být dlouhá zavodňovací pauza jelikož se některým nechtělo jet. Následovalo první stoupání na vrchol Soláň (861 m.n.m.), zde drobná občerstvovačka s polévkou a focení s místní nevěstou. Bohužel na další svatební radovánky nebyl čas a vyráželo se dál na vrchol Vsacké Tanečnice (900 m.n.m.). Po cestě odlehčil kolo Kája, když mu upadl kryt převodníku. Od Tanečnice jsme se vydali po nádherném hřebenovém trailu na Vsacký Cáb. Po cestě se stihl v bahně vykoupat Pjeceda a při té příležitosti ztratil i tachometr. Krásnou hřebenovku jsme zakončili v osadě Santov, kde nesměl chybět tradiční borůvkový maxiknedlík. Následoval sjezd do Valašské Bystřice a drobné odbočení z trasy na krpál Hažovické díly do místní vyhlášené hospůdky. Zde měli asi nejlepší Plzeň z celé Tour. To už nám ale volal „A Team“ ve složení Jura a Rostik, kteří se k nám měli večer připojit. Sraz jsme měli na hotelu v Rožnově. Zatímco oni měli za sebou cca 30 km po rovině, „B Team“ měl v nohách více jak dvojnásobek a samé kopce. To nám ale náladu ani zdaleka nezkazilo a všichni jsme opět den zakončili U Jasana v Rožnově.

Statistiky dne „B Team“: Najeto 62 km, nastoupáno 1480 m, bez defektu, 1x měkký pád do bahna

Statistiky „A Teamu“: Najeto 30 km, nastoupané metry nestojí za řeč 🙂

3.ETAPA „A+B TEAM“ (Rožnov p.R-Zubří-Krhová-Nový Jičín-Suchdol n.O.-Studénka-Bílovec-Skřipov-Domo)

Poslední den Tour bylo nejnáročnější vstávání, jelikož spánku se některým zoufale nedostávalo. Bylo ale potřeba se včas sbalit a vyjet, jelikož nás čekala nejdelší etapa-kolmo až domů. Etapa byla zahájena cyklostezkou podél Bečvy až do Krhové, kde byla první občerstvovací stanice. Odtud rychlou jízdou po stezce až do Jičína a Suchdolu n.O. a dále kolem Odry až do Studénky. Původní plán počítal s jízdou až do Svinova a na vlak, ale my jsme se rozhodli dokončit celou etapu na kole a tak jsme obrátili své bycikly směr Bílovec a nahoru na Skřipov. Poslední občerstvovačka celé Tour byla v Žipě U sudu. Velký obdiv zaslouží Jura a Rostik, kteří tak dlouhou etapu na kole zvládli s přehledem a dokonce rychleji než někteří členové „B Teamu“. Celá etapa proběhla bez technických či jiných problémů a navíc ve skvělém záříjovém počasí a tak už se můžeme směle těšit na příští rok, co nám zase přinese…

Statistiky dne: Najeto 95 km, nastoupáno 787 m.

>FOTKY Z TOUR ZDE<

  • Page 27 of 56
  • « First
  • «
  • 25
  • 26
  • 27
  • 28
  • 29
  • »
  • Last »

CHYSTANÉ AKCE

Archivy

Rubriky

Počet zobrazení stránek

Používáme cookies, abychom vám poskytli nejlepší online zážitek.

Více informací o tom, které soubory cookies používáme, nebo jejich vypnutí najdete v .

Domoradovice
Powered by  GDPR Cookie Compliance
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.

Nezbytně nutné soubory cookies

Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.

Pokud tento soubor cookie zakážete, nebudeme moci uložit vaše preference. To znamená, že při každé návštěvě těchto webových stránek budete muset soubory cookies znovu povolit nebo zakázat.