Na Silvestra jsme se chtěli jak již tradičně rozloučit s uplynulým rokem vyjížďkou na našich ocelových ořích. Setkání proběhlo ve 13:00 před Hasičarénou. Cíl cesty jsme měli dohodnout těsně před výjezdem. Letošní počasí bylo o dost krutější než v minulých letech. Teploměr ukazoval -6 stupňů, silnice byly pokryty uježděným sněhem a do toho foukal docela silný vítr. Z těchto důvodů jsem nepředpokládal překonání rekordů z loňského roku a to jak v počtu účastníků (10 strojů a jezdců) tak i ujetých kilometrů (76 Km s cílem na Vaňkově kopci). Jak jsem dojížděl k Hasičaréně tak se před vraty choulili již 3 odvážlivci. Po chvíli se přiřítili další otužilci a to za vydatného řevu svých ocelových koní. Po krátké debatě a návrhu, že vzhledem k povětrnostním podmínkám pojedeme pouze na hradecký zámek bylo rozhodnuto, že se jen tak nezalekneme a vyrazíme mnohem dál – do Kružberku na Davidův mlýn.
Celkově se nás sešlo 7 na jednostopých strojích a to: Michal (z Dubí) na KTM 450, Venca (Pionýr 20), Petr (Pionýr 20), Vašik (Pionýr 05), Kovis (Jawa 350 kývačka), Gargo (Pionýr 21), Kid (Jawa 350 Panelka). Nakonec dojel i Tutik, ale letos pouze autem (nechtěl onemocnět před lázněmi) a měl se sebou dvě fanynky – Darinku a Sofinku.
Po menším zahřátí strojů jsme vyrazili velmi ostrým tempem na zledovatělou silnici. Po pár stovkách metrů se projevili první komplikace a to na stroji Gargoše. Pomalu a jistě mu začal vynechávat motor a sebemenší kopec mu i jeho nohám dal zabrat. Ostatní museli vždy čekat a tím velice rychle prokřehli až na kost. Konečnou stanicí se pro Gargoše stal 10. kilometr trasy kde mu jeho Pionýr vypověděl službu. Naštěstí jsme měli sebou Petra a jeho kouzelný kufřík a během několika chvil bylo po problému. V Davidově mlýně jsme se nakonec všichni setkali a po předlouhých minutách začali taky konečně cítit promrzlé prsty na rukou. Nejlépe byl na tom Venca, který měl dobré pracovní rukavice z kotelny a zřejmě si v nich vezl kousky žhavých uhlíků na zahřátí. Po malém posilnění a rozehřátí jsme opět usedli na stroje a vydali se směr DOMO. Ještě před výjezdem na hlavní cestu si Venca střihnul nechtěné hodiny (zřejmě se chtěl pro něco vrátit) a poté jsme již upalovali kosmickou rychlostí 30 – 50 km/h domů. Zpět k Hasičaréně jsme dojeli všichni bez sebemenšího škrábance, popřáli si do Nového roku a rozjeli se do vyhřátých domovů. Tímto všem děkuji za účast a těším se na další ročník Silvestrovské vyjížďky. >FOTKY ZDE<
P.S. taky chci popřát všem lidem to NEJLEPŠÍ do roku 2015 a pro motorkáře spousty krásných a volností nabytých kilometrů.
Kovis
