Od roku 188
8 se panství Melč stalo majetkem Kamila, hraběte Razumovského a jeho manželky Marie. Vypravován je v této souvislosti příběh, že hrabě Razumovský byl při plavbě po rozbouřeném moři ve velkém nebezpečí. Stalo se to u italského města Padua, kde je pohřben sv. A. Paduánský. V té době slíbil, že bude-li zachráněn, postaví kostel připomínající palubu lodě. Dominantou Melče je novogotický kostel sv. Antonína Paduánského, který byl postaven na konci devatenáctého století, podle plánů opavského rodáka Josefa Maria Olbricha. Kostel byl vysvěcen 21. srpna 1890 a v roce 1988 prohlášen za kulturní památku.
V sobotu 21. září 2013, ve výroční den zasvěcení kostela svatému Antonínu z Paduánu, bude se v tomto kostele konat vzpomínková zádušní mše svatá za hrabata Camilla a Marii Razumovských. Při té příležitosti můžeme zavzpomínat na tuto šlechtickou rodinu, která na svých majetcích vzorně hospodařila a věnovala nemalé prostředky na zvelebení panství. Razumovští vynaložili značné sumy na stavbu škol v Radkově, Melči, Hertmanicích ( dnes Nové Zálužné) a Dolních Životicích, postavili kaple v Hertmanicích a Filipovicích a farní kostely v Dolních Životicích a Melči. Na jejich náklady byly také v jednotlivých obcích panství stavěny fary, poštovní úřady a další veřejné budovy. Ve vzorném pořádku udržovali všechny silnice a cesty, pečovali o dobročinné a vzdělávací spolky a poskytovali značné podpory obyvatelům, postiženým živelními pohromami. Velkou částku rovněž věnovali na statické zajištění a opravu zříceniny hradu Vikštejna. V této zajisté velmi chvályhodné činnosti lze spatřovat momenty doznívajícího romantismu, typického však spíše pro první polovinu 19. století. Z tohoto trendu se rovněž nevymyká skutečnost, že věnovali velkou pozornost i Jánským Koupelím, z nichž vytvořili perlu svého panství. Hrabata Razumovští, v jejichž majetku Jánské Koupele zůstaly až do počátků II. světové války, velmi brzy správně odhadli jejich význam a ihned započali s jejich velkorysou obnovou a modernizací.
PS. Informace čerpány z práce Petra Zahnaše „Zaniklá sláva Jánských koupelí“ a webových stránek obce Melč.
